Amairgil Vrchotický

Sedmero řek, sedmero hor

2. 03. 2013 6:48:51
Být s tebou dvakrát sedmero let je jako překročit sedmero řek,je jako zdolat sedmero hor, když zní sedmerých andělů chór.Nebudu o tvém umění raději nikomu říkat, považovali by je za hřích.Tichou láskou chci tikat. Až nám přičaruješ jaro a rozpustíš sníh.

Být s tebou dvakrát sedmero let, je tak málo, abych tě pochopil,
je to tak málo na poznání, těch tajů co jsem uchopil, abych tě snil.
Do tvých očí jak do studánek co do nich věštec hledí, za zpěvu vil.
V reji čarodějů, za zvuku bubnů, cinkotu tamburín, u stromu Yggdrasil.

Být s tebou dvakrát sedmero let, je jako sedmero větrů ustát,
jsi divoká po všechny časy, dlouhé ti dorůstají vlasy,
na znak tvé nespoutané svobody, tvé krásy, nech si je za letu vlát.
Uprostřed paseky viděl jsem Tě stát, uprostřed tvojí smečky pobíhat.

Staň se mou ženou před knězem, tvé veselé oči prosvítí můj dům,
nechci tvou divoženu krotit, ať její tanec dá rytmus mým snům,
tvé tělo kypré, je jako Země živitelka, co voní a dává cyklus všem dnům,
náš syn je naše Slunce, jen září a pálí, on bude Merlin poslaný čarodějům.

Až se z dalekého severu navrátíš s holí a pečetí, založ na chleba v díži,
a v kotli zrození pivo vař z bylin, bukvic, žaludů a chmele, co voní v spíži,
já na tebe počkám u sebe u oltáře, abych se pomodlil. Požehnej mi a utvoř kruh,
Tvůj chléb,Tvé tělo, Tvé pivo a Tvá krmě bude má Svátost. Vstoupí k nám potichu Bůh.

Autor: Amairgil Vrchotický | karma: 6.04 | přečteno: 266 ×
Poslední články autora